Včelařská konference

Je to choroba slabších včelstev nebo náchylnějších včelstev nebo včelstev
oslabených nějakým zásahem včelaře a za nepříznivého počasí. Typický je
výskyt v květnu červnu. Pokud se objevilo jen u jednoho včelstva z vícera,
je třeba zjistit proč. Typicky to bývá, když je včelstvo slabší v příliš
velkém prostoru úlu a navíc oslabeno nějakým zásahem včelaře, který třeba
rozfrcal dříve kompaktní plodové hnízdo do více nástavků nebo mezi nástavky
jsou velké mezery, kterými proniká do úlu noční chlad a vlhkost a podobně.
Letos toho asi bude hodně, počasí odpovídá a ještě nějaký týden tomu tak
bude, v současné době jarnímu květnovému, navíc vlhkému a bez snůšky, která
je nyní na konci června květová už podstatně slabší než v květnu a
medovicová je likvidována deštěm.
Pokud jsou všechny včelstva na stanovišti ošetřována zhruba stejně, mají
zhruba stejně zásob a stejnou sílu, tak jedno včelstvo výrazně víc napadené
zvápenatěním je důvod k výměně matky. Pokud jsou všechna včelstva napadená
zhruba stejně, je třeba zásahy, které posílí životaschopnost včelstev. V
první řadě odstranění neobsazených prostor, třeba prázdných medníků, rozumné
zúžení plodiště o nějaký nádstavek navíc, pokud jich je tam hodně, pokud
mají méně než 10 - 5 kilo zásob, podněcování, odstranění případné měli s
kuklama ze dna úlů atd. Cílem je dosáhnout, aby se včelstva dostala do stavu
mírné snůšky, kdy matka stále klade a kdy si může dovolit zaklást i krajní
rámky a nastavky, protože včely i na nich udrží bez problémů teplotu 35 st C
potřebnou pro výchovu plodu. Za takového režimu se včely zaktivují a jejich
čisticí pud se projeví tím, že mrtvé kukly a jiný infikovaný materiál
nebudou vynášet pouze do neobsazených chladných částí úlů, kde budou sporami
dále infikovat včelstvo, ale budou většinu tohoto materiálu vynášet ven pryč
z úlu. Mělo by se to během 14 dnů projevit ve zvýšení ploch plodu a zmizením
zvápenatění. Zužování je jinak opatření, které zase jde proti opatření proti
rojení, takže pokud se zůžení přežene, hlavně pokud se nechá hodně přes
dobu, kdy zvápenatění zmizí a včely se rozjedou, mohou se vyrojit, takže se
zůžením opatrně. Také to jde proti medné snůšce, ale stejně teď počasí na
snůšku není a když se to povede, ještě by mohla jít zachytit červencová
snůška, pokud nějaká bude. Stejně, pokud by včelstva přežila do nějakého
lepšího počasí a nějaké snůšky, zvápenatění by pravděpodobně samo zmizelo,
ale to by už včelstva byla hodně slabá a snůška by stejně byla na nic.
Další opatření jsou již pomocné, jako třeba ta kyselina mravenčí nebo potom
obecně zrychlení výměny rámků, čištění úlů a potom taky obecně zrychlení
výměny matek atd.
Pokud se tady bavíme o přírodních materiálech, tak dobré protiplísňové a
protibakteriální účinky by měl mít výluh z křídlatky. Údajně je obsah těchto
látek jeden z důvodu, proč je křídlatka tak agresívní, není prostě napadána
chorobami. Na včely jsem ji ale nezkoušel ani nevím o někom jiném, kdo by to
zkoušel.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Jiří" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, June 21, 2009 8:51 PM
Subject: asi zvápenatění plodu


> Určitou dobu jsem sledoval pod zasíťovaným dnem na dlaždici pod úlem,
> načernalou měl. Včera jsem na česně tohoto úlu viděl něco jako trus od
> ptáků. Tmavé, sem na bílé hrudky. Když jsem otevřel zadní čelo
zasíťovaného
> dna, tohoto "trusu" tam bylo na sítě požehnaně. Hned mě napadlo, že se
> jedná o zvápenatění plodu. Nikdy jsem to neviděl, neměl jsem sebou žádnou
> literaturu, ale vzpomněl jsem si na kyselinu mravenčí,tak jsem do jednoho
> Nessenheidra nalil KM a dal mezi rámky. Jedná se skutečně o zvápenatění a
> jak proti tomu bojovat ? Určitě se někdo najde, kdo tu řekne, načti si to
v
> literatuře a neotravuj na konferenci, která je na "důležitější" témata,
ale
> snad někdo poradí, co to je a co s tím dělat.
> Děkuji za rady.
>
> Jiří